Spíše než pro Alphu 1500 jsem se po té rozhodl pro novinku – Gama 2100. Krásný majestátný větroň už na pohled a 2m rozpětí už dává najevo, že bude ve vzduchu krásně čitelný. Po diskuzi s několika lidmi, kteří mě varovali před jeho koupí a raději mi doporučili abych jako první  letdlo koupil nějakého „otloukánka“, na čem se člověk naučí základy. K tomuto účelu jsem si pak vybral Betu 1400, která má motor s tlačnou vrtulí a případný pád na „čumák“ se nepoškodí vrtule případě motor. Já sám jsem si nedokázal představit jaký rozdíl je řídit vrtulník a letadlo. Teď již mohu s klidným svědomým říct, že kdo létá s vrtulníkem osmičky, zcela jistě to zvládne i s nějakým hodným letadlem. Tak že kdybych toto věděl před svým rozhodnutím, rovnou bych si koupil Gamu 2100 i když jsem dva pády na čumák měl, ale to jenom proto, že „kvalitní“ elektronika kterou je větroň vybaven postupně shořela. Zůstalo jedno servo a i to už jsem vyměnil. Teď létám se svoji elektronikou a Beta létá opravdu krásně. Dokonce po výměně regulátoru se podstatně zvýšil výkon motoru. Bylo již od začátku jasné, že po zvládnutí Bety si koupím něco jiného. Měl jsem stále v plánu tu Gamu, ale nakonec jsem se rozhodl pro klasické letadlo, které umí i akrobacii, pokud to umí ruce .  Jak jsem tak hledal, našel jsem Funcub 1400. Podle vyjádření majitelů a recenzí, to je velice oblíbené letadlo, které díky svým velkým kolům umožňuje startovat i na poli, nebo ne příliš rovném cestě či vysoké trávě. Je pravda, že s těmi koly to vypadá trochu komicky, ale důležité jsou letové vlastnosti.  Díky klapkám, které se sklápějí až skoro na 90° umožňuje Funcubu přistát na 1m2. Prostě ideální letadlo pro ty, kteří se chtějí naučit základy akrobacie a nebo jen tak létat pro radost a nemají možnost letiště s rovnou přistávací plochou. Pro letní dovolenou se dají přikoupit plováky a můžete startovat a přistávat na vodě a nebo v zimě na sněhu. Tak že vidíte, že Funcab má opravdu universální použití.

Osazení Bety 1400:

motor: originál
regulátor: Align RCE-BL35X
K: 2x Turnigy MG90S Metal Gear Servo 1.8kg / 13.4g
S,V : HXT 900

Technické údaje:

Osazení Funcub:

motor: Turnigy 3632 Brushless Motor 1200kv
regulátor: TURNIGY Plush 40amp Speed Controller
S,V: 2x Hitec HS-81 Micro Servo 2.6kg/16g
K,Kl : 4x BMS-373 Micro Servo 1.5kg / .13sec / 9.2g
vrtule: 11 x 5,5

Technické údaje:

Univerzální model do všech terénů, s velkým a malým převodovým stupněm a uzávěrkou diferenciálů obou náprav!

Nyní s 2,4 GHz rádiovým systémem

Nebývalá všestrannost s T-Lock a dvěma převodovými poměry
Jen Summit ™ vám dává možnost zamknout diferenciály a řazení od nejnižší k nejvyšší rychlosti přímo z vysílače. Není třeba zastavovat, na přepnutí převodového poměru nebo zamknutí diferenciálu. Pro divokou jízdu po cestě zapněte poměr 25:1. Když se změní cesta na technický terén, přepněte na převodový poměr na 70:1 a získáte při pomalém lezení neskutečnou síly. Pro maximální trakci při horolezectví, použijte přepínač T-Lock pro uzamčení předního diferenciálu. Potřebujete ještě větší přilnavost? Aktivujte zadní T-Lock a tím uzavřete oba diferenciály najednou a získáte rozložený výkon na všechny nápravy.

10-LED osvětlení
Není třeba zamířit do garáže, když zapadne slunce, Summit se večer rozsvítí pomocí s integrovaného LED osvětlovacího systému. Čtyři jasné bílé LED svítí dopředu, zatímco šest červených diod ukazují, kde se váš Summit nachází.

Traxxas TQ 2,4GHz 4-kanálový systém
Nyní je součástí Summitu, poslední Traxxas TQ 2.4GHz radiový systém který nabízí nepřekonatelné pohodlí „žádné kanály, žádné krystaly“, 2.4GHz technologii s osvědčenou ergonomií TQ designu, ale to je jen začátek. Nové TQ 2,4 GHz radio je plně nastavitelný, což vám umožní vyladit výkon Vašeho vozu přímo z vysílače. Řízení a plynu koncové body mohou být nastaveny přesně a multifunkční ovladač lze naprogramovat pro ovládání citlivost řízení (Expo), plyn Citlivost (Expo) a řízení procento (Dual Rate), brzdné procento (Dual Rate), nebo nastavební plynu. A s Direct Sequence Spread-Spectrum (DSSS) 2,4 GHz technologii, už nikdy nebudete muset starat o kanálech nebo frekvencích, jen zapnout a jet. Další rádiové kanály jsou začleněny do nového 2,4 GHz rádiový systém pro řízení Summitu jedinečné vlastnosti hnacího ústrojí. Kolébkový přepínač pro volbu nízké nebo vysoké rychlosti, páčkový 3-polohový přepínač pro volbu T-Lock režimu. Všechny ovládací prvky jsou na dosah ruky pro pohodlné přepínání.

Realistické a robustní tělo ExoCage
Summit má agresivní karoserie ve stylu SUV, s  trubkovou kostrou ve stylu ExoCage. Flexibilně se  odrazí zpět po převrácení přitom dostatečně pevný, aby ušetřil Lexanovou karosérii od zničení.

Vodotěsná electronika a motor Titan ® 775
Summit  je vybaven jedním z největších elektrických motorů které se do Monster Tracků montují, 775 Titan. Tento masivní motor je vybaven výkonným ventilátorem pro nonstop off-road ježdění a obal z oceli kolem něj vytváří maximální sílu magnetického pole, což znamená více točivého momentu pro zkrocení prašných cest a překonání každého stoupání. Elektronická regulace otáček EVX-2 ™ , který zvládne až 16,8 voltů, aby Summit dosáhl maximálního točivého momentu. Pokud to je cesta mokrá, blátivá nebo dokonce pokrytá sněhem, je jízda bez problémů. Vodotěsná elektronika umožní Summitovi pracovat bez obav v podmínkách, kde mají jiné trucky problém.

Geode disky, měkké pěnové vložky a Canyon AT pneumatiky
Off-road stroj je jen tak dobrý jak dobré jsou jeho pneumatiky a Summit dodává s největšími Traxxas pneumatik kdy: Canyon AT. Tyto multi-terénní pneumatiky s agresivními prvky, jsou vhodné, na prašné povrchy, trávu, kořeny a kameny. Měkké pěnové vložky vytvoří ideální přilnavost gumy k terénu a nové Geode ráfky drží pneumatiky pevně systémem beadlock. Vyměnitelné kroužky chrání okraje ráfku a boční stěny pneumatiky proti proražení. Pneumatiky jsou přilepené kvalitním lepidlem proti pohybu.

Futuristický design šasi
Summit vzal průkopnicky tvarované šasi E-Reva a nastavuje nový standard pro elektrické monster trucky. Podvozek kombinuje pevnost s lehkou konstrukcí. Po stranáh jsou uzavíratelné boxy pro baterie řady NiMH a LiPo které dají Summitu správný energetický potenciál. Spojení umístěním baterií, které sedí nízko a blízko středu auta, s konstrukcí podvozku je auto velice stabilní, což umožňuje strmější stoupání, boční stabilitu v kopci a i citlivé ovládání rychlostí.

Dual-CV teleskopické nápravy
Uzamykatelné diferenciály, výkonný motor a vysoká přilnavost pneumatiky jsou perfektní recept na přetížené hřídele.  Summit je proto vybaven nejsilnějšími hřídely Traxxas vůbec. Tento styl designu byl vytvořen pro Revo ® a nyní je ještě silnější díky CV-styl spojům na obou stranách, se kterými přišel jako prvni v oboru.

Dualní systém servořízení
Vysoká trakce pneumatik a nízkorychlostní technické lezení, to je kombinace, která klade hodně velkou sílu na zatáčení, a z toho důvodu se Summit dodává s tzv. dual-servo systémem. Každé servo je koncipováno na 125 oz.-in. točivého momentu, což je celkem 250 oz.-in. Pneumatiky se potom otáčí bez ohledu na to, v jakých se nacházíte těžkých podmínkách

Hlavní rysy
Všestrannost. Životnost. Terénní schopnosti. Summit je nový standard pro výkon monster truck bez omezení.

MODEL 5607: Kompletně smontované, Ready-To-Drive ® s
CK ™ 2.4GHz čtyřkanálový rádiový systém, vodotěsná elektronika
EVX-2 ™ Elektronické řízení rychlosti a ExoCage ™ lakovaná karosérie.

Tento text je překladem originálního představení firmy Traxxas modelu Traxxas Summit.

Podle kvality svého kusu jsem hodnotil všechny HK a to nebylo dobře. Takové štěstí totiž každý neměl, jak jsem se později dozvěděl u kolegů. Neříkám, že se s vrtulníky HK nedá létat a že jsou nebezpečné, ale i kvalita letu se odvíjí od kvality vrtulníku. Někdo si možná řekne, že létání jako létání, ale není to pravda. Najdou se lidé, kteří nepoznají např. rozdíl jízdy mezi Favoritem a nějakým novým typem. Ale jsou i tací kteří poznají i drobný rozdíl v jízdních vlastnostech u aut stejné kategorie. A tak je to i s vrtulníky. Částečně se na tom podepsala výměna dílů při pádu za stejně nekvalitní. Pravdou je, že pokud bylo HK úplně nové, letový projev nebyl špatný, ale s přibývajícími letovými hodinami se to  horšilo.  Jediné plus tato zkušenost pro mě znamenala, že jsem se naučil rozdělávat vrtulník a skládat zpět, ale toto jsem dělal stále častěji, víc než jsem létal. A pokud cokoliv více opravujete, jak používáte, tak je zcela jistě něco špatně. Dokazování o kvalitě HK trvalo toho půl roku. Pak jsem si řekl dost a nastal čas to změnit. Koupil jsem od kolegy z týmu seřízeného T-Rexe 450 Pro a jsem spokojen. Od té doby opravdu jen létám, vrtulník je hodnější, lépe ovladatelný a tím pádem je i méně pádů a méně šroubkování. Kdo se však do tohoto dobrodružství jménem HK přece jen pustí, je potřeba aby se připravil na neustálé dodělávání něčeho. Pokud někomu nevadí, že se v něm bude stále vrtat a stojí mu to vše za ušetřené peníze, tak proč ne, ale já chci vrtulník na létání. A pokud někomu nevadí a nebo nepozná rozdíl v letových vlastnostech  mezi klonem a originálem, tak si může spokojeně létat i s HK.  Rozhodnutí je na každém z vás, já už se však rozhodnul.

Pro ty kteří se nechtějí vzdát myšlenky o koupi „laciného“ HK, nabídnu osazení o kterém si mylím, že bude dobré a je částečně vyzkoušené.

Motor Align 450M – ale nezatracoval bych ani Turnigy Typhoon
regulátor RCE-BL 35X – užijete si opravdu luxusní soft starty
gyro GP780
ocasní servo Align DS520
všechna ozubená kola vyměnit za Align – kvůli vibracím, a na cyklice vyměnit všechny díly které mají velkou vůli – já neměl.  Serva na cyklice vám na visení stačí i modrásky, ty později vyměníte za lepší. Dále vám po pár použítí začnou dělat problémy imbusáčky, které se uvnitř strhnou. Buďte na to připraveni.
Takový klon může létat, ale je tu jedna otázka. Vychází to cenově opravdu tak výhodně?

Asi po třech týdnech jsem se dočkal a vrtulník přistál na poště. Celý natěšený jsem rozbalil krabici a díval se co je uvnitř. Pravda krabice bez potisku jen bílá a uvnitř několik zabalených součástek. Ale to je jedno, nejde mi přece o krabici a za cenu 1600,- korun za drak co bych chtěl. Rozbalil jsem všechny sáčky a prohlédl je. HKčko byl vlastně předmontované, tělo, komplet hlava, zadní část ocasu.Původně jsem přemýšlel, že rozdělám tělo a šroubky zajistím vteřiňákem na zajišťování, ale pak jsem si řekl, že to stejně musím občas zkontrolovat a pro jeden povolený šroub na bočnici vrtulník nespadne. Každý říká , že šrouby a ostatní součásti jsou dělány z „blata“, zatím toto nemohu potvrdit. Vše co jsem znovu šrouboval, jsem citlivě, ale na doraz dotáhl a nic se nestrhlo. Neříkám, že po častém montování se některý nemůže vyžvýkat, ale zatím hodnotím stávající situaci. Byl jsem zvědav na hlavu, zda bude mít nějakou vůli, ale opravdu žádnou nemá. Všechny součástky do sebe pasovaly a nic jsem nemusel upravovat nebo převrtávat. Asi po dvou hodinách jsem dokončil stavbu draka a začal se koukat, kam přijde elektrika. Rozhodl jsem se, investovat do tohoto vrtulníku co možná nejméně peněz, ne že bych skrblil, ale chtěl jsem to postavit laciný vrtulník z laciných součástek a z toho co dům dal. Když to bude dobře létat, určitě ho vylepším. Musel jsem dokoupit regulátor a rychlé servo ocasu. To mě stálo dalších 700,- Když nepočítám co jsem měl po šuplíkách, tak mě vrtulník stál 2300,- .

Osadil jsem serva a teď musím počkat až mě dorazí regulátor, protože také nebyl skladem, ale už by měl být v republice. Za dva na to dorazil regulátor a další den i servo na ocas. Namontoval jsem všechny zbývající komponenty na vrtulník. Po té co se mi podařilo spojit pomocí kamaráda z našeho týmu vrtulník s radiem /zrovna v té době jsem koupil nové radio a tak jsem se musel učit ještě s ním/ následovala mravenčí práce – nastavování křivek. Jako vzor jsem použil křivky z návodu pro T-Rexe 450Pro. Všechno jsem nastavil v sobotu do půlnoci a těšil se na neděli dopoledne, že to zavisím. Dopoledne jsem dorazil na letiště a se strachem jsem to připravoval na visení. Pro mě to byla naprostá novinka, nastavovat zcela novou vysílačku a to též i vrtulník. Měl jsem strach jestli jsem neudělal něco špatně a co to udělá až přidám plyn. Nakonec jsem se odhodlal a v módu normal jsem mu přidal otáčky. Vrtulník se lehce a klidně zvedl. Neprojevovaly se u něj žádné vibrace, žádné kývání, prostě poslušně držel. Jen se trochu kmital ocas. Zkoušel jsem hýbat s nastavením gyra, ale bezvýsledně, až jsem se málem naštval, protože kamarádi ví, co jsem si prožil s gyry za poslední dva měsíce. Ale přišel koleda z týmu a povídá jakou mám hodnutu gyra? Když jsem mu řekl 67, zakroutil hlavou a říká. “ hodnota gyra na Futabě musí být jiná, než na mé starém DX6i“. Přenastavil jsem hodnotu gyra z 67 na 43 a zvedl se. Ocas držel a já si oddechl. Tak že HK450TT PRO GT bez úpravy, upgradů s téměř obyčejnými součástkami létá, netřepe se, nevibruje. To je můj poznatek za 2300,-. Protože řešit špatně pasující součástky se mi nechtělo, byl jsem rád, že jsem byl toho ušetřen. Vypadá to, že mu do budoucna nadělím alespoň trvanlivější serva, když se ukázal, že má na to, aby normálně létal.

Rozmýšlím, zda ho doporučit úplným začátečníkům. V mém předchozím článku jsem se zmínil že bych nedoporučil vrtulníky HK úplným začátečníkům, ale teď když o tom znovu přemýšlím díky své zkušenosti, říkám si proč ne. Když si člověk koupí T-Rexe 450, musí ho stejně složit a pak taky nastavit stejně jako HK a právě to nastavování je podle mě pro začátečníka to nejsložitější. Pokud chce někdo ušetřit dost peněz na začátek létání a nevadí mu, že nebude mít žádnou záruku kvality a nevadí mu, že s tím může trochu bojovat protože mu to nemusí jít tak lehce jako mě, jděte do toho. Závěrem vás musím varovat. Nešetřete na gyru dejte tam 50 a taky zadní servo by mělo být trošku dobré, rychlé a ne modrásek.
Mnoho z nás se snaží na začátek ušetřit nějaké peníze, protože neví co jej čeká a potom si stejně koupí dražší věci, znám to z vlastní zkušenosti. Jak se v tomto začne člověk trochu víc orientovat jde dál a dál a už mu nestačí vrtulník za 2500,- a stejně skončí u dražších věcí. Proto proč ne na počáteční pády a učení vrtulník HK450 TT PRO 3D…….

Konfigurace HK450TT PRO 3D

motor – Align 430
regulátor – Turnigy 40A Sentry
serva cyklika – 3x „modrásky“ HXT900
Gyro – GP 750
servo ocas- Inolab HGD-201HB

Napsáno pro http://www.helimaniacs.cz

Pokud se někdo rozhodne koupit vrtulník, měl by si určitě koupit 6ti kanálový stroj. Všechny vrtulníky s méně kanály a tzv. koaxiální se sice velmi dobře ovládají, ale pokud chce někdo opravdu létat tak jedině s 6ti kanálem. Půjde to pomaleji, ale o to větší pak bude radost, když to zvládnete. Pokud půjdete cestou koaxiálu a po jeho zvládnutí si koupíte 6ti kanál, hodně rychle vystřízlivíte z myšlenky, „koax už zvládám, tak si koupím větší vrtulník.“ Zjistíte, že vlastně neumíte nic a takové sebevědomí většinou končí rozbitým vrtulníkem.
Než se rozepíši, chci říct, že tři níže vypsané body platí stejně pro třídu 500 jako pro třídu 400. Záleží jak se rozhodnete. Rozdíl je v tom, že vrtulník velikosti 500 je poslušnější a lépe se s ním učí létat, protože je větší a těžší, ale…… vzhledem k tomu, že jsou náhradní díly dražší a jeho váha větší, bývají pády podstatně náročnější na vaši peněženku.
Co tedy pořídit pro začátek? Dalo by se říct jednoduchá otázka, ale odpověď není zdaleka tak jednoduchá, navíc je pro každého jiná.

Koupě nového stroje

Omezujícím faktorem bývají většinou peníze, protože pokud se někdo rozhodne koupit nový vrtulník a vůbec nic nemá, musí počítat s minimální cenou do 20000,- Jistě můžete koupit např. set Blade 400 i s vysílačem, přijímačem, nabíječkou a baterií, nebo něco podobného a zaplatit skoro polovinu, ale já po zkušenostech bych do toho znovu nešel. Je to slepá cesta a po zvládnutí základu jej stejně prodáte. Nejrozšířenější model u nás je asi T-Rex 450Pro od firmy Align. Je to velmi dobrý vrtulník v porovnání cena výkon pro začátečníka ale i pokročilého na 3D akrobacii. K němu potřebujete koupit vysílačku s přijímačem. Zde bych volil hodně rozšílený Spektrum DX6i, nebo jiný min. 6ti kanál, nejlépe to co používají lidé v okolí, pro případnou radu a nastavení. Určitě nekupujte laciná radia z Číny. Dále potřebujete nějakou nabíječku se zdrojem a baterii. Zde bych v rámci ušetření naopak doporučil něco odzkoušeného z Číny. /např. Acucel 8/ a alespoň 4ks 2200mAh lipolek. Samozřejmě se dá nabíječka, zdroj i baterii koupit u nás, ale počítejte s minimálně 2x-3x vyššími náklady. Jsou však lidé, kteří si koupí první vrtulník vybavené Logo za 30000,- , ale takoví se většinou nepídí na fórech o radu jak ušetřit při koupi vrtulníku, proto se o těchto strojích nebudu nějak více rozšiřovat.

Nákup z druhé ruky

Pokud se potýkáte s menším rozpočtem prohlédněte inzeráty, zda někdo neprodává výhodně nějaký vrtulník a radio soupravu. Projděte inzeráty, zda se vámi vybraný model neprodává nějak podezřele často, protože takovou koupi hodně zvažte. Znovu bych se asi podíval po nějaká variantě T-Rexe, Minititanu, nebo i Loga. Důležité je, aby jste měli možnost nakupovat ND, protože co si budeme namlouvat, vrtulníky prostě padají. Já si myslím, že T-Rex i Minititan je v našich končinách dost rozšířen, náhradní díly nejsou problém ani pokud nejste fanouškem objednávání přes internet ze zahraničí a hodně lidí vám s nimi poradí. Pokud se pro nějaký vrtulník rozhodnete, doporučuji osobní kontakt. Podívejte se na zpracování a zda jsou použity originální díly, nebo to je zplácanina, co dům dal. Potom pokaždé když rozděláte vrtulník, budete skřípat zuby, že je tam jiný šroub, tam je stržený závit toto je přilepené …Tady bych určitě doporučoval konzultaci s někým zkušeným, aby jste nekoupili dobrý vrtulník osazený tou nejlacinější elektronikou z Číny.

Nákup klonů

Nákup klonů je asi nejdiskutovanější a nejomílanější na našich fórech. Začátečníkovi, který nemá kolem sebe pár lidí ochotných mu s tímto pomoci, a sám není zběhlý v nastavování vrtulníku tuto variantu nedoporučuji. Nákup klonů však nezavrhuji jako mnozí lidé, jen si člověk musí uvědomit do čeho jde. Každý kdo si to koupí, se musí připravit, že nekupuje model, který létá z krabice. Musíte se si uvědomit, že složení vrtulníku podle návodu je v tomto řetězci to jednodušší. Mnohem složitější je jeho oživování a příprava k letu a to jako začátečník sám nezvládnete.To co ušetříte, dáte vrtulníku částečně svou prací, nastavování a někdy také nervy. Tak že klon klidně ano, ale pro úplný začátek ne. Budete se pak neustále na fóru vyptávat co vám nefunguje a rozšíříte řady těch, kteří potom dělají z klonů stroje naprosto neschopné létání a stále opravované. Myslím si, že tímto se vytváří obecně špatný náhled na klony, protože si je kupují lidé bez zkušenosti, kteří ušetří několik tisíc a pak se ptají a seřizují, nadávají a opravují. A rejpalové jsou pak na koni a jen se smějí.

Tak že doporučením pro začátečníka jsou nakonec první dvě volby i když jsem psal tři, to proto, že na tu třetí většinou každý v rámci ušetření také narazí. Pokud si koupíte všechno nové, máte většinou jistotu kvalitního a bezpečného letu, pokud s tím nefláknete vlastní vinou. Je to jako s autem, když si koupíte nové, také nejezdíte každou chvíli do servisu, a je to bez starostí. Ale každý na nový auto nemá, proto jsou zde bazary. Toto je opravdu drahý koníček a je jen na vás kolik můžete a nebo kolik jste ochotni investovat. Je mylná představa, že si koupím vrtulník, příslušenství a hotovo. Protože dávat do toho peníze budete už pořád. Na vás záleží jak velké. Někdo je spokojený s vrtulníkem za 10000,- a někdo za 50000,-. Důležitá je spokojenost každého jedince s tím co má. Když pročítáte fórum, musíte si ty informace opravdu pořádně filtrovat, toto je pravidlem na každém našem fóru. Dostanete sice radu, ale zabalenou do nesčetných hádek a machrování.

Tohle není žádný psaný model jak máte postupovat, je to jen názor kolegy který tímto nedávno prošel, podložený radami kamarádů a přebranými reakcemi ať zápornými nebo kladnými na zmiňovaných fórech. Pokud někdo bude potřebovat normální radu bez urážek klidně se na nás obraťte na info@helimaniacs.cz



Setkal jsem se z jedním modelářem, který létal s vrtulníky a ten moji vizi naprosto zpřeházel. Žádný vrtulník na hraní, tzv. koaxiál, nemá cenu. Je to hračka na pár dní. Pokud to myslíš vážně kup si „dospělý“ vrtulník velikosti 450. Díval jsem se že má celkový rozměr vrtulí cca 700mm a jde z něj už trochu strach. Bylo mi jasné, že s tímto kouskem nebudu moct létat v místnosti. Napadlo mě létat někde za domem, je tam pole. Doporučil mě však, abych přišel na letiště, kde se schází skupina podobných nadšenců. Poradí mě a pomohou s čím budu potřebovat. Protože samotnému mě to půjde mnohem tíž. Měl úplnou pravdu. Když si člověk jako já, který nikdy s ničím nelétal, koupí vrtulník, je vděčný za každou radu, která se mu dostane. Jenom nastavit vrtulník a „napípat“ do vysílačky všechny údaje byla pro mě zpočátku „španělská vesnice“ a sám bych to nezvládnul. A ovládat dvěma rukama současně, něco co se vám stále snaží utéct do všech světových stran, navíc nahoru a dolů, je přímo děsivé. V té chvíli mi bylo jasné, že musím začít se simulátorem abych se naučil základy ovládání a orientace. Asi po 14ti denním občasném tréninku, jsem se odvážil zaviset i můj vrtulník. Dodnes si pamatuji, jak jsem při této proceduře chtěl být raději sám. Proto jsem pro první pokus zvolil hřiště , kde ráno nikdo nebývá. Jenže můj pokus končil dřív než začal. Něco jsem si přepnul na vysílačce a vrtulník se vůbec neroztočil. Musel jsem tedy odjet za kamarády na letiště, kteří tento problém vyřešili jedním přepnutím páčky. Další den jsem chtěl uskutečnit pokus číslo dvě. Tentokrát jsem si vybral hladkou plochu u vlakového nádraží. Tady se mi podařilo poprvé udržet vrtulník nad zemí víc jak 10s. Měl jsem ohromnou radost, a i když neustále létal pokaždé jinam, hlavní bylo, že byl ve vzduchu Po chvíli jsem zjistil, že vrtulník neustále směřuje k jedné straně. Musel jsem tedy znovu na letiště a žádat o pomoc s jeho seřízením. V této chvíli jsem si definitivně uvědomil, že to prostě nemá cenu dělat takhle sám. Další pokusy jsem už dělal na letišti v kolektivu lidí, kteří byli všichni v létání dále než já a se vším vždy ochotně poradili. Trochu jsem jim záviděl, co vše dovedou s vrtulníkem, ale pak jsem si uvědomil, že každý z nich začínal visením stejně jako já.

Všechny jejich rady jsem si bral k srdci, jen jednu ne. Abych trénoval na simulátoru, protože mi půjde učení rychleji. To jsem však tvrdošíjně odmítal a odmítám stále i když vím, že v zimě nic jiného nezbude. Pro mě je totiž simulátor jen počítačová hra. Vadí mi, že vrtulník se chová úplně jinak než ten v reálu, vadí mi, že mám jen omezený výhled a hlavně že létám jenom v 2D. Ta hloubka tam prostě není a já se špatně orientuji když mám vrtulník dál od sebe. Je pravda, že kroutili hlavou, když jsem řekl, že to co dovedu v reálu na simulátoru prostě nezvládnu, protože většinou to bývá opačně.

Po pár dnech jsem sundal pomocný kříž a visení bylo zase o kousek lepší. Pravý zlom však nastal, když jsem Blade 4003D vyměnil za T-Rex 450SE V2. To byl nový impuls do létání, vrtulník byl stabilnější tolik se nechvěl a krásně potichu si „předl“.“ V této chvíli jsem se začal skutečně učit létat. Po několik dnech pravidelného trénování pro mě začalo být létání pohodou, přestal jsem mít strach že spadnu a byl jsem den ode dne jistější. I když stále vlastně jen visím, sice ne jenom před sebou a zkouším trochu „divočit“, zkouším létat dál od sebe a vysoko nahoru, ale stále jenom ocasem vrtulníku k sobě. Pořád je to však, jen forma visení. Jsem však rád, že jsem získal alespoň základní jistotu v ovládání, vrtulník mě poslouchá a rozumím mu čím dál líp. Za ten měsíc a půl jsem se také naučil, jak se nastavuje úhel listů, že limit gyra se nastavuje na každou stranu zvlášť, jak se nastaví subtrimy, jak se rozebere a složí vrtulník a mnoho dalších věcí. I když tyto informace nějak nehltám, ale postupně se ukládají do hlavy, každý den na letišti nějaká nová. Mám radost, že jsem dosud neměl takový pád, abych musel běžet do obchodu a vysypat tam peněženku. Nedělám si však iluze, že to nepřijde. Vrtulníky prostě padají i když ani neuděláte chybu. Když se poláme auto, tak může zastavit. Když se poláme vrtulník, tak většinou spadne. To je prostě realita. Stává se to nejenom začátečníkům, ale i zkušenějším pilotům. Ta oprava však bývá poměrně dražší, než když spadne polystyrénové letadlo. Není výjimkou, že pilot nechá v obchodě i pár tisíc korun. Snad proto se může u někoho při létání z vrtulníkem projevit tzv. finanční blok. Toho se člověk musí zbavit, nebo je pro něj létání spíš utrpením než zábavou, jenž má být.

Vzhledem k tomu, že se neúprosně blíží zima, mnoho nového se venku už nenaučím a dojde tedy i na simulátor, ke kterému mám stále negativní vztah. Snad se to přes zimu změní. Ještě nás čeká pár dní létání venku, i když už teď je celkem zima na ruce, pak možná nějaké lety v kryté hale. Já přes zimu plánuji nákup vrtulníku T-Rex 500, kterého bych rád zasadil do makety. Mám na to 5 měsíců čas, tak snad to zvládnu. Spolu s ostatními kamarády za našeho týmu budeme však netrpělivě vyhlížet konec zimy, protože potom pro nás nastane to pravé letecké počasí.

]]> http://www.ekadlec.eu/?feed=rss2&p=142 0 http://www.ekadlec.eu/?p=138 http://www.ekadlec.eu/?p=138#comments Mon, 22 Jun 2009 20:26:30 +0000 Admin http://www.ekadlec.eu/new/?p=138 Po rekonstrukci několika místností doma jsem se přestěhoval do prvního poschodí domu, kde jsem si zřídil svoji pracovnu. Veliké akvárium, které jsem měl dole s tlamovci, jsem však prodal, za prvé na něj nezbylo místo, za druhé jsem to slíbil manželce a za třetí jsem chtěl aby to „trochu vypadalo“. Dříve jsem si svoje akvária lepil, světelné rampy dělal, chtěl jsem zkusit něco jiného. Proto jsem se rozhodl koupit akváriový komplet Aquapro 80 MP EHEIM v Hornbachu.

Měl jsem vedle televize místo max. na 80cm akvárko a tak jsem šel obsahově o dvě třetiny dolů oproti předchozímu. Tím pádem bylo jasné, že toto nebude akvárium mých oblíbených tlamovců z Malawi, ale vytvořím si po mnoha letech akvárium s rostlinami a „normálními“ rybkami, kde bude kladen důraz na flóru akvárka. Akvaristé ví jak je složité vytvořit krásně zarostlý podvodní svět. Proto jsem teď ve fázi hledání vhodných rostllin. Něco poroste, něco uhyne, to nahradím jinýma a časem se snad dopracuji k zarostlému akváriu, i když vím, že to bohužel bez chemie nepůjde, /hnojení, CO2 apod./ Ale nic nenahradí ten relax, když si po celodenní práci na počítači sedne večer do křesla a kouká do akvária. A ten pocit je o to příjemnější o co je akvárium hezčí. Jak jsem napsal v úvodu, sestava Aquapro 80 obsahovala fitr Eheim 2210, topné těleso Jäger 150 W, světelnou rampou se zářivkami 2X 18W. Tady jsem zklamán, protože kazdý si dokáže spočítat, kolik světla potřebuje 110l akvárium aby tam něco rostlo. Zatím jsem si koupil dva reflektory JUWELL, které jak se píše pomocí odrazu trochu pomohou. Pokud to ani po tom neporostou rostliny, budu muset do světelné rampy dát ještě jednu žářivku, ale spíš vyndám stávající a zabuduji tam tři nové 24W zářivky E5 s elektronickým předřadníkem, které šetří elektrickou energii a víc svítí. Tím se dostanu na téměř dvojnásobnou watáž se zhruba stejnou spotřebou. Po pravdě jsem donedávna o zářivkách s E5 nic nevěděl, protože bych si tu rampu nekoupil. Ale pak člověk proleze fóra o akvaristice a dostane tolik informací, že by mohl vydat knihu. Ale zase nadruhou stranu, je třeba s těmito informacemi nakládat obezřetně, protože akvárium je živý svět a neplatí tu žádná šablona jak vytvořit vyvážené prostředí. Co pomohlo Frantovi, nemusí pomoci mě a naopak. Proto je nesmysl, když si někdo zakládá akvárium a dopředu po přečtení fóra už shání různé věci, co jiným pomohli. Přitom ještě vůbec neví, zda toto bude potřebovat, jak se jeho svět bude chovat a žít, protože má úplně jiné světelné podmínky, jiné rostliny, jiné umístění akvária. To se ovšem netýká pořádného osvětlení, o tom by člověk měl rozhodnout dřív než něco koupí. Nenapadlo mě však, že se bude prodávat komplet, kde budou zářivky silně poddimenzované. No uvidíme jak to dopadne.

Moje ryby:

Puntius tetrazona – Parmička čtyřpruhá

Corydoras schwatrzi -Pancéřníček Schwartzův

Přísavka thajská – Gyrinocheilus aymonieri

Čichavec zakrslý – Colisa lalia

Živorodka ostrotlamá (Black Molly) – Poecilia sphenops

Mečovka vídeňská – Xiphophorus helleri Vienna

Tera krvavá -  Hyphessobrycon callistus

Skalára amazonská -  Pterophyllum scallare

Rostliny

Bahnatka bezstopečná – Limnophila sessiliflora

Chebule karolínská – Cabomba caroliniana

Zakulacenka plazivá – Ludwigia repens

Kryptokoryna šroubovitá – Cryptocoryne retrospiralis

Štípatkovec srdcolistý – Echinodorus cordifolius

Štípatkovec Bleherové – Echinodorus bleherae

Zákruticha šroubovitá – Vallisneria spiralis

Polokvětka drobná – Micranthemum micranthemoides

Po tom co jsem začal modelařit , nastal problém se stříkáním modelů. Je pravda, že třeba válečná vozidla se dají v nouzi dost dobře udělat i s pomocí štětce, ale nedovedu představit poskládat model auta a natřít ho štětcem. Dá se to ošidit tak, že si člověk karosérii nastříká sprayem a zbytek natře, ale toto jsem už v úvodu zavrhnul, a chtěl jsem si již od začátku zvyknout na používání stříkací pistole.

Pro tento účel jsem si koupil pistoli Fengdu 130, ale ještě předtím, jsem přemýšlel, čím ji budu „krmit“. Po přečtení různých rad na diskusních fórech jsem se rozhodl prozatím použít tlakovou láhev, kterou jsem měl k dispozici. Dokonce v ní bylo jestě trochu stlačeného kyslíku. Ten jsem za pár dní spotřeboval a začal menší problém jak to naplnit. Po různém pátrání na internetu, kde jsem chtěl láhev naplnit CO2, stejně jak plní někteří modeláři hasičáky jsem se dostal na stránku brněnských potápěčů, kteří mi velice ochotně vyšli vstříc. Nechali mě udělat na láhvi nový atest a naplnili ji, jedno plnění přišlo na 60,- Takto jsem to provozoval dva měsíce a láhev musel dvakrát nechat naplnit. Spotřeba stlačeného vzduchu byla vyšší, jednak proto, že jsem se učil stříkat a také proto s čím jsem nepočítal, že hodně vzduchu spotřebuje čistění pistole.

Začal jsem si říkat, že je toto nepohodlné a je třeba s tím něco udělat. O koupi kompresoru jsem vůbec neuvažoval, spíš se mě líbila výroba „laciného“ kompresorů z ledničáku a hasícího přístroje. Po vzoru mnoha dalších modelářů jsem se do toho pustil. Sehnal jsem zdarma hasící přístroj a u rodičů funkční motor z lednice. Prolezl jsem opět fóra a vybral si za vzor jeden kompresor, který je vyroben opravdu na vysoké úrovni, a kdyby měl motor nový mohl by klidně konkurovat Simantecu. Chci ještě říct, že ledničáku s láhví od Pepsi neříkám kompresor, i když to může někomu vyhovovat. Šel jsem na nákup věcí do specializované prodejny s kompresory. Dal jsem se do řeči s prodavačem, který se ptal co dělám. Když jsem mu to řekl, snažil se mě výrobu tohoto kompresoru vymluvit. Což se mu také po půl hodině podařilo. Když jsem mu ihned po návštěvě poslal mailem přesný seznam věcí, které potřebuji, přišla mi odpověď s částkou 4000,-. Nebylo tam samozřejmě započítáno svařování, které si člověk musí někde zadat, nějaká barva, čas a benzín. Tento prodavač mi také řekl, že to bude vždycky kompresor udělaný z motoru ze sběrného dvora, který funguje kolem deseti roků, prská z něj olej a kdykoliv se může pokazit. Člověk má sice pocit, že vyrobil profi kompresor, ale pořád je to hodně jetý stroj. Přirovnal bych to, jako když dáte do nového auta motor ze starého auta z vrakoviště. Proto si stojím za názorem, že když člověk nemůže využít svoje známosti a vše si musí kupovat , je to hloupost takový kompresor skládat. Ještě než jsem odešel z prodejny s kompresory, ukázal mi prodavač variantu lacinější a lepší. Kompresor SHH1, který sice nobsahoje tlakovou láhev, ale prý stačí dokrmit pistoli do průměru trysky 0,5mm

Z toho jsem vycházel a hledal jsem na netu. Zjistil jsem, že se prodává čínská kopie skoro za poloviční cenu. Stejně jako pistole , kterou mám, je tento kompresor značky Fengda. Za tímto účelem jsem šel do prodejny modelářských potřeb, kde mě prodavač velice ochotně předvedl oba typy o které jsem měl zájem. Po pravdě řečeno jsem se původně díval po variantě s tlakovou nádobou, ale po tomto hovoru jsem si nebyl tak jistý. Rozdíl v ceně je totiž 1200,- pouze za maličkou tlakovou nádobu. Navíc tato tlaková nádoba slouží spíš jako vyrovnávač pulsů v na pistoli, protože je tak malá, že kompresor spíná stejně několikrát do minuty. Nechal jsem si to projít hlavou a druhý den se vydal koupit kompresor Fengda AS18-2, tedy typ bez tlakovky. Dozvěděl jsem se, že oba tyto kompresory Fengda jsou velice oblíbené, nejsou na ně stížnosti a servis je dokonce v Brně. Byl jsem připraven, pokud by hadice pulsovala toto vyřešit. Jedna varianta je dát mezi hadici a regulační ventil nějakou láhev, aby vzduch nešel hned do hadice, nebo použiji připravenou tlakovku z hasičáku, kterou zařadím mezi kompresor a regulační ventil. Nastříkal jsem dvě karosérie, stříkal jsem asi hodinu a půl. I když nemá tlakovou nádobu nemá žádný problém s dodávkou vzduchu do pistole, ani se neobjevuje žádné pulsování na hadičce a krásně plynule stříkal. Je pravda, že kompresor zapíná při každém stisknutí pistole, ale to opravdu nevadí a jsem přesvědčen, že se dá použít i v bytech, a sousedy rušit nebude. Se svojí koupí jsem tedy spokojen.

K inspiraci mě pomohly na modelforu zveřejněné obrázky toho kouzelného stolu ze zahraničí, který se všem tak líbil. Nejvíc práce zabralo vypustit akvárium, vytahat kameny, vybrat písek, sundat dolů vyčistit a dát ho nahoru. Na druhou stranu to byla po letech jeho velká generálka a myslím, že to akváriu i rybám prospělo. Když jsem to vše zvládnul, začal jsem vymýšlet stůl. Dělal jsem ho v podstatě ze zbytků co jsem měl doma po velké rekonstrukci pokojů mých potomků. /lamino bylo shodou okolností stejné ze kterého jsem měl vyroben nábytek v pracovně již před tím a stejně tak jeden balík plovoucí podlahy/. Vše jsem vymýšlel tak nějak za pochodu, s tím, že se bude prostor přizpůsobovat potřebám. Krok za krokem vznikl stůl, jak jej vidíte na obrázcích. Na osvětlení jsem chtěl původně použít zářivky, nakonec jsem si řekl, že použiji 2 úsporné žárovky 20W . Je to podstatně jednoduší a taky lacinější. Myslím , že na stole je světla dost. Teď zbývá dílničku jestě zabydlet.

Po pár dnech provozu zjišťuji, že světla zase až tak moc není. Když potřebuji, tak si musím přisvítit lampou. Přemýšlím, že si tam nakonec přidělám ještě jednu zářivku.